Zástupci odborností, které hrají roli v procesu diagnostiky a léčby pacientů s nemalobuněčnými karcinomy plic - NSCLC, se shodli na odpovědích na základní otázky (odběr tkáně, stanovení morfologické diagnózy, získání materiálu pro genetické testování, vlastní stanovení mutací a léčba). Testováni by měli být automaticky všichni pacienti s NSCLC, kteří jsou kandidáty léčby inhibitory tyrozinkinázy (TKI) receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR).
Odběr materiálu na genetické testování však nesmí vést k ohrožení stanovení histopatologické diagnózy. Testuje se přítomnost somatických mutací v exonech 19 a 21 genu EGFR.
Pokud se objeví pozdní relaps nádoru, je doporučeno zvážit otestování nově odebraného vzorku. Testující laboratoř musí b ýt schopná provádět molekulárně genetické vyšetření pomocí nejméně dvou nezávislých metod.
Esenciální je těsná spolupráce mezi histopatologickou a molekulárně genetickou laboratoří a zajištění externí kontroly kvality.