Autor se zaměřil na český nacionalismus po první světové válce, respektive na jednu z jeho figur, židobolševismus. Stigmatizace bolševismu (komunismu) pomocí židovství byla součástí jazyka identity, 1) pomáhala zachovat národní jednotu národního státu a 2) legitimizovala tu politiku, jež vystupovala jako ochránce národní jednoty, a která rozuměla revolučnímu projektu radikální levice jako snaze národní jednotu rozbít.