Abstrakt
Všechny buňky savčích organismů včetně lidských mohou v závislosti na podmínkách vnitřního nebo zevního prostředí přecházet ze stavu buněčného klidu do stavu zánětlivé aktivace a naopak. V souladu se současným poznáním, stav buněčného klidu není pasivní, ale vysoce aktivní situací s rozsáhlým zapojením buněčného syntetického a sekrečního aparátu.
Zánětlivá aktivace je prospěšný proces v průběhu infekčních chorob, ale pokud selže její kontrola, může přejít do autoimunitních chorob nebo do konce rozvoje nádorového bujení. Kontrola nad stavem buněčného klidu je vykonávána převážně skupinou transkripčních faktorů obsahujících tzv. zinkový prst, kterým se souhrně říká Krüppel-like factors.
Tento přehledový článek předkládá nejnovější informace o působení KLF4 v cévní stěně.