Podle Nietzscheho počínajíc Platónem je filosofie pod nadvládou morálky a razil pro tuto formu hegemonie morálky nad filosofií označení, že morálka je Kirké filosofů. Čarodějka Kirké proměnila v Homérově líčení Odysseovy druhy v špinavá prasata, takže Nietzscheho označení není lichotivé. Naopak: má naznačit degradaci, kterou člověk utrpěl tím, že nechal morálku dojít k všeurčující vládě, rozhodující o smyslu bytí jsoucího.
Ale zároveň se musí ukázat, že i tato hegemonie morálky nad filosofií je přesto důsledným uskutečněním vůle k moci. Morálka, která podle Nietzscheho popírá vůli k moci, je sama projevem a realizací této vůle k moci ? a nad to ještě nutným projevem a nevyhnutelným vyústěním vůle k moci jakožto základního ontologického principu určování pravdy bytí jsoucího; takže nihilismus, který je konečným, logickým, nutným vyústěním toho, že morálka dospěla nadvlády nad filosofií, je nutným rozvinutím samotné povahy vůle k moci, je obsažen v samotném jádru vůle k moci a vůle k moci, aby se naplno