Růst volného času během posledního století je pro většinu zaměstnanců žádoucí. Z hlediska celé společnosti však představuje i jisté riziko, pokud si podstatná část občanů s tímto volným časem neví rady.
Frustrovaná mládež je často rezervoárem pro extrémistické postoje a hnutí. Jak si všiml už T.
G. Masaryk, růst volného času vyžaduje i nové chápání vzdělávání, jež nemůže být jen vzděláváním pro určité povolání, nýbrž také pro volný čas.