Předmětem textu je otázka, jakým způsobem je konstruována historická, resp. skupinová paměť, a nakolik je provázaná paměť menšiny s pamětí většinovou. Prostředkem pro uchopení vymezeného tématu je analýza memoárové literatury českých židovských autorů ve vztahu k městu.
Text sleduje dvě roviny. Jednak (v návaznosti např. na Tzvetana Todorova) rovinu "posedlosti kultem paměti" jako podstatného momentu budování společně sdílené (kolektivní, v tomto případě židovské) identity.
Táže se proto, jak je v meoárové literatuře tematizováno město, tj. v jakých kontextech se ve vzpomínkách město vyskytuje. Zároveň ovšem, ve shodě s konceptem např.
Pierra Nory, vychází autorka z předpokladu, že zpředmětnění společné (kulturní, skupinové) paměti neovlivňuje pouze komunitu samu, ale podílí se též na utváření obrazu o této komunitě zvenčí. Uvažuje proto, nakolik paměť zachycená v židovských vzpomínkách koresponduje s pamětí samotných míst, tedy českých měst.