Publikace je významným krokem ke zmapování a zhodnocení české morální teologie mezi roky 1884, kdy vyšla Stárkova Mravověda, a 1948, kdy před nástupem komunismu vyšly poslední morálně teologické práce. Kniha jednak předkládá první soupis morálně teologických prací ve vymezeném období, jednak myšlenkový či obsahový rozbor a hodnocení celé řady z nich.
Jejich hodnocení vyznívá poměrně kriticky, neboť na minulou českou morální teologii pohlíží z odstupu mnoha desítek let a samozřejmě z hlediska dalšího vývoje morální teologie v období II. vatikánského koncilu a po něm.