Cílem naší studie bylo testování zrakových evokovaných potenciálů (VEPs) a kognitivních potenciálů (ERP) u osob s vrozenou poruchou sluchu. Použili jsme proto 3 typy zrakových stimulací (s převažující aktivací buď parvocelulárního nebo magnocelulárního systému nebo zrakové kognitivní úlohy).
Do pilotní studie bylo zařazeno 6 neslyšících osob (4 ženy, 2 muži, věkový průměr 17 let) a 6 osob zdravých osob (odpovídající věkem i pohlavím). U všech typů stimulací byly hodnoceny latence a amplitudy hlavních komponent VEPs a ERP.
Při srovnání výsledků obou skupin nebyl nalezen signifikantní rozdíl v latencích VEPs ani ERP. Zjistili jsme ale redukci amplitud u pohybových stimulací (aktivace magnocelulárního systému) v okcipitální oblasti a také redukci amplitud u kognitivních úloh.
Tyto nálezy mohou svědčit pro funkční reorganizaci extrastriátové a kortikální kognitivní oblasti u osob s vrozenou poruchou sluchu.