Dramatický pokles vzdělávacích výsledků českých žáků v mezinárodních šetřeních vyvolal mj. zájem o to, jak jsou v současnosti řízeny české školy. Článek podává přehled terminologického i věcného uchopení té části agendy vedení škol, jež se vztahuje k procesům a výsledkům učení, vychází při tom z domácí a anglicky psané zahraniční literatury. Odlišnosti v terminologii mohou být odrazem hlubších rozdílů v pojetí cílů školního vzdělávání i v chápání úkolů vedoucích pracovníků.
Ukazuje se, že česká pedagogická teorie i praxe zatím věnovaly jen malou pozornost přístupům, které jsou v zahraničí označovány termínem instructional leadership.