Abstrakt
Zprvu nepříliš významný německý rod sloužící württemberským hrabatům se prostřednictvím bratrů Eberharda a Reinharda dostal do pražského prostředí, kde se díky obchodním a finančním aktivitám uplatnil jak ve staroměstské správě, tak ve dvorských službách. První záznamy o zdejší činnosti bratrů pocházejí z počátku 70. let 14. století.
Po vzoru jiných příslušníků patriciátu začali zanedlouho expandovat do pražského venkovského zázemí. Eberhard z Mühlhausenu získal tvrz v Roztokách, kterou jeho bratr Reinhard posléze kompletně přestavěl.
Prakticky až do Reinhardovi smrti mezi lety 1398-1400 ovšem existuje i řada dokladů o čilých kontaktech s původní německou domovinou. Současně pozorujeme rostoucí počet indicií odkazujících na sžívání se s prostředím středověkých Čech.
Někteří potomci posléze pokračují v expanzi na venkov a stávají se příslušníky nižší šlechty (a symbolicky se tak navracejí ke svým kořenům). Rod Mühlhausenů se tudíž ukazuje jako jedinečný příklad pro studium sociální a geografické mobility v prostoru střední Evropy za vlády Lucemburků.