Dosavadní výzkum života židů na Moravě a ve Slezsku žijících před rokem 1848 mimo židovské obce se zaměřoval především na zodpovězení otázky, jaké důsledky mělo zpřísňování a uvolňování protižidovských restrikcí na počet, územní rozšíření a právní postavení židovské populace. Tento článek si všímá také dalších stránek života židů bydlících mimo ghetta, konkrétně na Frýdecku a Místecku.
Pozornost věnuje zejména jejich společnému náboženskému životu, při jehož realizaci se střetávala touha věřících lidí prožívat svou víru společně s jejich úsilím o zajištění obživy mimo ghetto. Sleduje také teritoriální specifika života židů v této oblasti, zejména význam židovských jídelen, budovaných pro židovské obchodníky přicházející z Haliče, pro obživu i náboženský život zdejších židů.