Publikace se věnuje mentoringu jako formě učitelského profesního vzdělávání na pracovišti. V první části vymezuje mentoring ve vztahu k dalším formám profesního rozvoje učitelů a zaměřuje se na jeho konceptualizaci, a to i s vědomím rizik, která jsou s jeho implementací spojena.
Analyzuje roli mentoringu z hlediska současného stavu poznání učitelské profese a procesů profesního rozvoje, pojmenovává podmínky a procesy, za kterých může mentoring plnit svoji edukativní roli a stát se prorůstovým faktorem pro učitele jako pro jedince i pro učitelskou profesi. Druhá část publikace je věnována výzkumu v oblasti mentoringu a jsou v ní představeny aktuální výzkumné sondy, týkající se mentoringu v kontextu českého vzdělávání učitelů.