Abstrakt
Článek předkládá nauku sv. Ireneje z Lyonu o Duchu svatém.
Soustředí se přitom především na antropologický aspekt mnohočetné přítomnosti Ducha v dějinách spásy. Duch svatý umožňuje člověku účastnit se ve svém těle na božím životě, daruje mu spásu, sjednocuje jej s Bohem a činí jej plně lidským.
Mezi teologií a křesťanským životem proto nemůže existovat žádná průrva; autentický křesťanský život je bez dobrého zakořenění v teologii zmrzačen na bohapustou bezduchou hru na duchovno. Pro Ireneje, stejně jako pro dnešní katechezi, je právě Duch svatý garantem zásadní jednoty křesťanského dogmatu a praxe.