Álevité, jsou náboženskou menšinou v Turecku. Jedná se o heterogenní skupinu čítající miliony muslimů, kteří se nehlásí k většinovému sunnitskému směru.
Za osmanské říše byli často pronásledováni jako heretici. Álevité a bektášíjové vychází ze stejných kořenů, které sahají až do 13. stol. k nauce derviše Hadži Bektáše Velího. V prvním případě šlo především o venkovské a v druhém o městské obyvatelstvo - členy a přívržence dervišského řádu Bektáší. Álevitský islám je nazýván "lidovým islámem", spojuje prvky ší'itského islámu, súfismu, křesťanství a předislámských systémů víry.
Většinovou společností bývají álevité opovrhováni kvůli tomu, že se nestraní pití alkoholu a nedodržují pět pilířů islámu, na nichž stojí ortodoxní islám. Anekdoty o bektášíjích se staly samostatným žánrem reflektujícím jejich zvyklosti a odlišnosti od většinové společnosti.
Příspěvek představuje hlavní principy álevitsko-bektášíjského vyznání a obřadů a přináší také ukázky několika anekdot.