Kapitola vychází z několika vzájemně navazujících výzkumů sociálního prostředí suburbií. Suburbanizace znamená významné zásahy do sociální a demografické struktury lokálních populací a přináší rovněž nové problémy v soužití nových rezidentů mezi sebou i riziko polarizace vztahů mezi starousedlíky a novousedlíky.
Případová studie Jesenice u Prahy, která se v posledních letech proměnila v největší české suburbium, představuje značně specifický příklad extrémně proměněného prostředí. Právě zde se ovšem jeví jako nejpříhodnější mapovat negativní změny sociálního kapitálu a sociálního klimatu.
Zdá se, že popsané sociální problémy nepramení ani tak z polarizace skupin starousedlíků a nově příchozích, jako spíše z tlaku nového, překotného rozvoje na krajinu, lokální společnost i technickou a sociální infrastrukturu. Příspěvek nabízí subjektivní pohled lokálního obyvatelstva a přehodnocuje negativní vnímání sociální soudržnosti a životního stylu v suburbiu.