Rostoucí možnosti a rostoucí asymetrie. Hledání řešení etických dilemat etnografického výzkumu v prostředí internetu na příkladu výzkumu sociální sítě Facebook
Abstrakt
Každý badatel, jehož předmětem (či spíše subjektem) výzkumu jsou lidé, musí provádět řadu rozhodnutí, která s sebou nesou etické důsledky. Technický vývoj posledních let a především příchod internetu s sebou přinesly mnoho změn v lidské interakci a komunikaci a tedy i ve způsobech vedení výzkumu.
Internet se stává jak objektem výzkumu či výzkumným prostředím, tak také nástrojem pro jeho realizaci (např. sběr dat). To vše vede ke vzniku nových etických otázek, na které je třeba hledat adekvátní odpovědi.
Nejvýznamnější změnou pro etnografický kvalitativní výzkum (nejčastěji založeném na pozorování), kterému se autorka věnuje, je možnost prakticky totální anonymity ve virtuálním prostředí. Z výzkumníka - pozorovatele - se stává tzv. "lurker" (více viz např.
Elizabeth A. Buchanan či Eynon, Fry a Schroeder), tedy číhající, který může nepozorovaně získávat prakticky jakákoliv data.
Přese všechny výhody této pozice (např. snížení vlivu v ýzkumné situace na studované osoby) zde vzniká asymetrie mezi aktéry. Silným etickým dilematem je hledání hranice mezi snahou získávat co nejvíce vhodného materiálu k výzkumným účelům a chráněním práv zkoumaných osob - konkrétně právem vědět o tom, že se staly součástí výzkumu.
Autorka nabízí řešení navazujíc na etický model vycházející z postmoderní feministické filosofie - tedy v respektování norem, zákonů a doporučení, která se k dané problematice váží, ale také v jejich reflexivním využití, které je závislé na konkrétním kontextu a situaci. Vše ilustruje příklady ze svého sociologického etnografického výzkumu uživatelů facebooku, kde otázce asymetrie čelí propojováním výzkumných metod a to jak ve virtuálním tak fyzickém prostředí.
Další možností, na kterou upozorňuje, je zapojování zkoumaných do jednotlivých fází výzkumu.