Ve výzkumných šetřeních se často využívají sebehodnotící otázky. Přímé porovnání zemí či různých sociálních skupin na základě odpovědí na tyto otázky však může vést k chybnému závěru o objektivním stavu respondentů.
Důvodem může být, že respondenti z odlišných skupin využívají dostupnou škálu odpovědí odlišným způsobem, např. Američané mohou častěji hodnotit situace jako "vynikající" ve srovnání s jinými národy.
Metoda ukotvujících vinět řeší tento problém tak, že nechává respondenty vedle vlastní situace hodnotit i hypotetické situace jiných lidí (ukotvující viněty). Vzhledem k tomu, že všichni respondenti hodnotí jednu a tutéž hypotetickou situaci, může být rozdílnost v jejich hodnocení těchto situací interpretována jako rozdílnost v jejich využívání škály.
To je pak využito pro korekci (ukotvení) jejich sebehodnocení. Metoda ukotvujících vinět nebyla v české odborné literatuře dosud diskutována.
Tento článek představuje základní myšlenku této metody intuitivně a poté i s využitím matematického aparátu a prezentuje několik příkladů využití této metody v sociálních vědách. V neposlední řadě uvádí možnosti využití této metody v pedagogice.