Autor se ve svém příspěvku z oblasti politické vědy na příkladu Slovinska a Chorvatska zabývá vlivem voleb a volebních systémů na rozpad Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Na základě vybraných metodologických postupů a teoretických konceptů analyzuje roli voleb a volebních systémů do republikových parlamentů Slovinska a Chorvatska v roce 1990. Činí tak především prostřednictvím transformace alokace politické moci před a po volbách a také prostřednictvím důsledků plynoucích z voleb.
Zároveň čtenáře seznamuje se základními fakty rozpadu Jugoslávie a vzniku vybraných nástupnických států. Vliv voleb na úrovni republik spočíval především v legitimizování transformace alokace politické moci směrem k republikám a v legitimizování demokratizační cesty vývoje.
Vliv volebních systémů spočíval především v poměrnosti jejich výsledků. Volby na úrovni republik tak ve svém důsledku usnadnily decentralizaci Jugoslávie vedoucí až k jejímu rozpadu.
Volby i volební systémy byly podstatnou součástí procesu rozpadu SFRJ a osamostatnění jednotlivých částí. Nebyly ale jedinou či hlavní součástí, protože dezintegrační proces měl daleko komplexnější povahu a pouhá redukce na volby by jej značně zjednodušila.