Abstrakt
Článek se zabývá parodií jako textovým fenoménem, jehož vlastnosti jsou podstatně determinovány intertextuálním vztahem k objektu parodie (pretextu). Zabývá se také popisem technik užívaných pro odvození parodie z pretextu a signály sloužícími k uv ědomění recipientů o tom, že mají text interpretovat jako parodii.