Druhý díl studie autora, mapující podrobněji problematiku postoje maďarských menšinových politických stran, Zemské křesťansko-socialistické strany (Országos Keresztény Szocialista Párt; OKSzP) a Maďarské národní strany (Magyar Nemzeti Párt; MNP), k volbě Masarykova nástupce do úřadu prezidenta republiky v prosinci 1935, se zaměřuje na finální meritorní jednání jejích předáků v předvečer prezidentské volby, tj. 17. prosince 1935, která vyústila v deklarovanou jednotnou podporu zákonodárců obou maďarských politických stran prezidentské kandidatuře ministra zahraničních věcí Edvarda Beneše. Druhý díl rekapituluje podrobně závěrečné porady vůdčích maďarských menšinových politiků a snaží se co nejpřesněji odpovědět na otázku, zda skutečně všichni zákonodárci OKSzP a MNP naplnili 18. prosince 1935 ve Vladislavském sále Pražského hradu komuniké společných parlamentních klubů z předvečer 17. prosince 1935 a v souladu s jeho zněním hlasovali v prezidentské volbě jednotně pro Beneše.