Cílem farmakogenetického výzkumu je přinést poznatky vedoucí k individualizaci terapie a dále také informace, pomocí kterých by bylo možno predikovat odpověď na léčbu a její snášenlivost. Farmakogenetické testování nejdále pokročilo v oblasti biotransformací léčiv, kde je již delší dobu známo, které polymorfismy mohou znamenat vyšší či nižší plazmatické hladiny léčiva.
Mnohdy však není situace jednoznačná a není spolehlivě prokázán vztah polymorfismů a celkové odpovědi na léčbu. Polymorfismů cílových míst účinků psychofarmak je prozkoumáno řádově méně než polymorfismů ovlivňujících farmakokinetiku psychofarmak.
Přesto se objevují nadějné kandidátní geny a jejich polymorfismy, které alespoň dávají naději, že farmakogenetické testování má svoje místo v individualizaci terapeutických přístupů a predikci odpovědi na farmakoterapii v psychiatrii. Tento článek si klade za cíl přiblížit čtenářům tyto "nadějné" (z hlediska prediktivní schopnosti) polymorfismy v oblasti terapie psychóz, deprese, poruch kognice, bipolární poruchy a léčby alkoholové závislosti.