Text se v sobě snaží spojit záměr být manifestem a zároveň načrtnout základní kontury současného vývoje oboru historie na akademické půdě. Zaměřuje se na na podoby veřejných reprezentací historie, resp. historiků coby nositelů vědění.
Autoři jsou přesvědčeni, že oba fenomény spolu úzce souvisí a chápají je jako důsledky neoliberálních politik.