"I pravím upřímně a z přesvědčení, že zařízení těchto studijních cest jest blahodárné po každé stránce a pravým dobrodiním...". Učitelské cesty na jih
Abstrakt
Autorka se ve svém příspěvku zabývá stipendijními cestami českých středoškolských učitelů za poznáním antiky, především do Itálie. Jejím hlavním cílem je zjistit, co tyto cesty přinesly české společnosti v oblasti gymnaziální výuky a osvěty - prostřednictvím veřejných přednášek nebo fejetonů v dobovém tisku a v příspěvcích v tehdejších Zprávách jednotlivých škol, které vycházely každoročně tiskem, či dokonce v monografiích.
Sleduje přitom rovněž zájem mecenáše, který cestování umožnil, tj. především v letech 1893-1914 zájem vídeňského Ministerstva kultu a vyučování, kterému šlo o zkvalitnění výuky klasických jazyků a humanitních předmětů. Další poskytovatelé cestovních podpor byli spolek Svatobor - ten kladl důraz na přínos pro literaturu - a Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědu, slovesnost a umění, která zase očekávala přínos pro českou vědu.
Pro jednotlivé učitele byla tato stipendia přinejmenším osobním obohacením a poučením. Bylo ovšem velmi důležité, jakým způsobem své poznatky a dojmy uměli a chtěli tito pedagogové dále zprostředkovat.