Cílem práce bylo popsat klinické a demografické charakteristiky a zhodnotit přežití souboru pacientů léčených pro dlaždicobuněčný karcinom ústní dutiny. Do studie bylo zahrnuto 200 pacientů diagnostikovaných a léčených na Stomatologické klinice LF UK a FN v Hradci Králové v období 1988-2008.
Sledovanými parametry byly pohlaví a věk pacienta, lokalizace nádoru, mikroskopická diagnóza, stadium onemocnění, primární léčebná metoda a úmrtí v/bez souvislosti s nádorovým onemocněn ím. Analýza přežití byla provedena pomocí Kaplanovy-Meierovy metody.
Medián délky sledování pacientů byl 28 měsíců (rozmezí 1-242 měsíců). Poměr mužů a žen činil 2,1:1.
Průměrný věk pacientů byl 62 +- 12 let. U 101 pacientů (51 %) byl nádor diagnostikován v pozdním stadiu (TNM stadia III, IV).
Nejvíce pacientů (87 jedinců, 44 %) bylo léčeno chirurgicky. K lokoregionální recidivě došlo u 77 pacientů (39 %).
Během doby sledování zemřelo celkem 106 pacientů (53 %), z toho v souvislosti s nádorem 74 pacientů (37 %). Celkové pětileté přežití činilo 45 %, nádorově specifické pětileté přežití pak 58 %.
Doba přežití závisela nejvíce na anatomické lokalizaci karcinomu. Prognóza dlaždicobuněčného karcinomu ústní dutiny se výrazně zhoršuje s pokročilostí onemocnění, včasná diagnostika dlaždicobuněčného karcinomu je pro ně zcela zásadním faktorem.