Abstrakt
Na konci padesátých let Merleau-Ponty ve svých textech zavádí nový formulační a významový okruh související s pojmem "viditelnosti", variantou pojmu "tělesnost" (chair). Cílem této stati je ukázat, že důsledná interpretace zmíněného okruhu nutně vede k tomu, že musíme pojem viditelnosti považovat za systematicky privilegované východisko pro interpretaci všech dílčích Merleau-Pontyho výkladů.
Pojem viditelnosti resp. tělesnosti totiž shrnuje Merleau-Pontyho tezi o prioritě souvislosti "horizontu" či "pole" ve vztahu k tomu, co je předmětně a individuálně myslitelné uvnitř něj, a to nikoli již pouze z fenomenologického hlediska a u konkrétních témat, nýbrž obecně a v ontologickém smyslu. Článek nabízí rozbor lexika viditelnosti, z takto naznačené perspektivy viditelnosti charakterizuje Merleau-Pontyho pojetí fenoménu a shrnuje jeho ontologické důsledky na příkladu dvou ústředních témat, jimiž je vztah mezi subjektem a objektem a mezi empirickým a ideálním.