Abstrakt
Kniha hodinek (Cathemerinon, doslovně "Písně dne" či "Písně dní") je zřejmě vůbec nejvýznamnějším a literárně nejživějším dílem antické křesťanské poezie. Její autor, Prudentius (348 - po 405), čerpá z lyrické obraznosti římských klasiků Vergilia a Horatia i z bohatství motivů biblické epiky.
Soubor Prudentiových hymnů je také unikátním svědectvím o tom, jak se křesťanství ujímá "pohanské každodennosti", přebírá mnohé její reálie a přeznačuje je novými symbolickými významy. Prudentiova Kniha hodinek přináší v básnické formě výklad o stravovacích zvyklostech antických křesťanů, o ritualizaci začátku a konce dne, o pojímání smrti, a dále jedno z vůbec prvních svědectví o teologii Vánoc a o velikonoční vigilii.
Přestavuje tak model křesťanského života střídmého a pokojného, neextrémistického, napojeného na přírodu a navazujícího na klasickou římskou tradici "života v ústraní". Kniha hodinek měla navíc mohutný vliv i na středověkou, zvláště liturgickou kulturu, neboť úryvky z ní se staly součástí římského breviáře, z něhož jsou ostatně čteny katolickými kleriky i mnohými "laiky" dodnes.
Z Knihy hodinek byly do češtiny dosud přeloženy jen úryvky, toto bilingvní vydání tedy přináší její první kompletní český překlad. Autorem překladu, úvodní studie a komentáře je Martin C.
Putna.