Abstrakt
Přestože velká reforma českého základního vzdělávání byla iniciována relativně nedávno, pod vlivem klesajících výsledků českých žáků v mezinárodních šetřeních jako TIMSS a PISA se diskutuje o dalších zásazích do českého vzdělávacího systému. Článek podává nárys teorie nového institucionalismu, kterou autor považuje za vhodný teoretický rámec pro hlubší pochopení charakteristik českého školství a problémů, na něž narážejí snahy o reformu. Například více či méně oborově založené kognitivní úlohy šetření PISA a TIMSS odrážejí určitou "globální kulturu školního vzdělávání", která se ne zcela kryje s idejemi české reformy poněkud jednostranně akcentující nadoborové, obtížně měřitelné klíčové kompetence.