Časoprostor literárního díla můžeme chápat jako model, jenž byl vytvořen prostřednictvím výběru slov a jejich organizace. V případě interpretace Zavřelových historických dramat lze daný model zasadit do určitých kulturních kontextů.
Zavřelovy "jižní Čechy" v tomto smyslu nejsou ideologicky neutrální deskripcí, ale naopak specifickým konstruktem vybraného prostoru, který je možné odlišit od jiných dobových konstruktů. Zároveň můžeme na základě empirického výzkumu vyčlenit podobné konstrukty v kulturním prostoru; tak například Zavřelův postoj k dějinám byl pravděpodobně ovlivněn pojetím Jiřího Karáska ze Lvovic; Zavřelův koncept "jižních Čech" je obtížně myslitelný bez Chalupného rozboru "národní povahy" a Zavřelovy politické názory odpovídají konzervativnímu diskursu.
Takové čtení je podpořeno některými signály v paratextech analyzovaných děl (např. motto) nebo v jiných autorových textech (zejména v memoárech Za živa pohřben).