Abstrakt
Předmětem textu je snaha identifikovat, v jakých rámcích se utvářely a utvářejí interpretace židovské minulosti ve druhé polovině 20. století s důrazem na kontexty její tématizace v českých zemích, potažmo s důrazem na význam holocaustu. V souladu s konstruktistickým paradigmatem proto sleduji různé podoby paměti holocaustu a jejich vztah k oficiálním historickým interpretacím minulosti.
Paměť přitom uvažuji jako diskurzivní praktiku, interpretaci minulosti pak jako proces vyjednávání mezi komunikativní a kulturní pamětí. Téma kontextualizuji v souvislosti s uvažováním této problematiky vně českého prostoru.
Zvažuji totiž souvislosti pojednávání židovské minulosti a přítomnosti v kontextech politických, společenských a akademických diskurzů.