Abstrakt
Studie se zaměřuje na rané prozaické dílo Jana Nerudy, zejména na povídky shromážděné v Arabeskách (1864) a Různých lidech (1871), stejně jako na některé texty publikované pouze v časopisech. Pozornost je soustředěna na motivy tělesných nebo duševních handicapů a sociálního vyloučení, které se objevují jako konstantní atribut Nerudových postav tohoto období.