Abstrakt
Studie se zabývá "vnitřní vizí", jako jedné z důležitých tematických otázek symbolismu, a analyzuje fiktivní, stejně jako extra-lingvistické reality tohoto výrazu v básnických textech z přelomu 20. století, a to se zvláštním zaměřením na dílo F. X. Šaldy, Miloše Martena, Juliua Zeyera, Františka Bílka a Otokara Březiny.
Studie zkoumá kontextové změny tohoto výrazu a zrcadlí vazby, jimiž je lidská bytost "zakotvena" v těle (včetně problému komunikace, otázky intuitivního poznání a hledání uměleckého expresivního média).