Tento příspěvek je úvodem do tématu tělesnosti v básnickém díle Jiřího Karáska ze Lvovic. Analyzujeme Karáskovo vědomí těla jako fenoménu krize, ale také jeho úsilí modelovat tělo do symbolu nebo výrazu lidské duše.
Bereme v úvahu Karáskův způsob estetizace těla. Studie se zaměřuje především na motivy rukou, ale také na smyslnost, figurativnost a pohyb.
Dané téma sledujeme v celkovém kontextu Karáskova díla, včetně jeho esejů a korespondence.