Studie je věnována novozákonnímu motivu ženy h říšnice (Lukáš 7), již Kierkegaard využívá jako příkladu účinné lítosti. Tato studie objasňuje roli lítosti v rámci celku Kierkegaardova dialektického obrazu lidství.
Současně studie představuje ten úsek Kierkegaardovy tvorby, jenž lze nazvat Anti-Climacovským korpusem (díla Nemoc k smrti, Nácvik křesťanství, Tři řeči při páteční Večeři Páně a Jedna vzdělavatelná řeč 1850) a přibližuje jeho roli v rámci celku Kierkegaardova autorství.