V tomto příspěvku je přezkoumávána Piagetova teorie role her v morálním vývoji, neboť nabízí teoretickou citlivost vůči skrývajícím se nárokům, které na děti klade orientace v mravní problematice her rozehrávajících soutěže v obratnosti. Diskutována je zvláště platnost Piagetových zjištění a závěrů týkajících se dilematické povahy této problematiky.