Abstrakt
Článek se zaměřuje na problematiku osvojování cizího jazyka u žáků se specifickými poruchami učení (SPU). Jak naznačují zkušenosti ze zahraničí, neomezují se projevy specifických poruch učení v procesu osvojování cizího jazyka pouze na problém se čtením (Sparks, Ganshow, 1993; Hu, 2003; Williams, Lovatt, 2003), ale ovlivňují fonologickou, syntaktickou i sémantickou rovinu cizího jazyka.
Cílem výzkumu, který je v příspěvku představen, bylo pomocí Prognosticko-diagnostického testu cizojazyčných schopností M. Malíkové (1989) popsat osvojování jednotlivých rovin cizího jazyka u žáků s SPU a v porovnání se srovnávací skupinou postihnout hlavní obtíže těchto žáků.
Výzkumný vzorek tvořilo 26 dětí s SPU a 26 spolužáků z šesti 4. tříd tří základních škol v Praze. Kvalitativní analýza výkonů v jednotlivých subtestech poukázala na výrazné rozdíly ve výkonech žáků s SPU v úlohách měřících úroveň cizojazyčných schopností na základě zpracování auditivního podnětu.
Na základě zjištěných údajů příspěvek poukazuje na potřebu přehodnocení některých současných způsobů práce s žáky s SPU v hodinách cizího jazyka a nastiňuje nové možnosti intervence.