Abstrakt
Architektura dvacátého století se již před první světovou válkou počala odklánět od přílišné zdobnosti, která byla charakteristická pro secesi a začínala se orientovat spíše k minimalistickým a moderním geometrickým tendencím, případně ke stylu art deco. Výtvarná koncepce byla pozvolna oproštěna od komplikovanosti tvarové i lineární, což se později projevilo výrazně v principech kubistických staveb.
Právě s touto proměnou architektonických stylů, která upouští od zdobnosti a obrací se k jednoduchým motivům, souvisí předmět tohoto článku. Autoři se v něm zamýšlí nad tím, jakou roli hraje v českém kubismu motiv symetrie a jejího narušení a nakolik dodržování takto odhalených pravidel symetrie může zajistit výsledný, vysoce estetický efekt.
Autoři na vybraných stavbách charakteristických pro český kubismus ukazují využití symetrie i její záměrné narušení, a vliv těchto principů na výsledný efekt. Tímto tématem tak autoři navazují na aktuální výzkum v oblasti interdisciplinárního vyučování a propojení výtvarného umění, architektury a matematiky.