Článek pojednává o soudním procesu s apoštolem Pavlem. V první části jsou uvedeny okolnosti Pavlova života a podrobněji pojednán jeho status římského občana.
V druhé části je pak pozornost věnována především Pavlovu soudnímu procesu, jak nám jej podává autor Skutků apoštolských. Vedle kontextuálního popisu historických římských soudních postupů a právních norem se studie věnuje i specifickému pochopení autora Lukáše, jeho náhledu na Řím a jeho soudní praxi, ale i teologickým aspektům, které jsou do Pavlova případu autorem vneseny.
Zde jde především o strukturální členění procesu, či funkci židovského krále jako procesního elementu. To vše se děje ve srovnání s dalším autorem líčeným procesem, totiž procesem s Ježíšem v Lukášově evangeliu.