Abstrakt
Tato stať je založena na studii zpracované v rámci rigorózního řízení na Katedře sociální práce FF UK. Cílem pojednání je objektivizace přístupů osob bez přístřeší k možnostem výchovně vzdělávací pomoci prostřednictvím sociální práce.
Pro pochopení velmi komplikovaného jevu, který postihuje jedince především v sociálních interakcích, studie věnuje prostor objasnění závažných nedostatků v psychické a sociální složce osobnosti člověka, který se v důsledku neschopnosti řešit krizové životní situace stává osobou bez přístřeší. Studie je současně pokusem o pilotní průzkum možností výchovně vzdělávacího působení na osoby ohrožené sociální exkluzí a zabývá se jejich případným zájmem o vzdělávání.
Zjišťovány jsou především možnosti reedukace jako metody sociální práce, která může do určité míry přispět k řešení extrémní sociální situace lidí bez přístřeší.