Analýza osudů českých politicky angažovaných intelektuálů narozených mezi lety 1920-1930 umožňuje sledovat jak dynamiku brzké "sebe-generacionalizace" této skupiny tak následné instrumentalizace jejich označení jako "osmašedesátníků" ve společenských a politických debatách od 70.let dodnes. Zvláštní pozornost je věnována pozici těchto aktérů v oblasti společenských věd.