Česká republika se v rámci transformace českého školství významně zaměřila na problematiku čtenářské gramotnosti. Jedním z vážných podnětů byly mj. nedostatečné výkony českých žáků v mezinárodních výzkumech čtenářské gramotnosti (PISA, PIRL).
Tyto výzkumy ukázaly, že české děti sice čtou s porozuměním relativně dobře, ale práce s informací jim činí problémy. Za jednoho z viníků je považována i školní výuka čtení, při které se ve smyslu rozvoje čtenářské gramotnosti pracuje jen velmi málo.