Studie konstatuje rozdílné postavení Jana Lucemburského v českém a lucemburském národním vědomí a klade otázku po původu lucemburského obrazu krále Jana. Hledání odpovědi vychází z Janovy charakteristiky, jež existovala v 1. polovině 19. století a zaměřuje se na elementy, jež umožnily krále kvalifikovat jako lucemburského "père de la patrie".
Jádrem článku je analýza kapitol Histoire ecclésiastique et civile du duché de Luxembourg et comté de Chiny (1741-43) Jeana Bertholeta, které svébytně přepracovávají Dubraviovy kapitoly o Janově vládě. Studie uzavírá, že Janův portrét jakožto lucemburského otce vlasti byl silně ovlivněn českou historiografií, zvláště Dubraviem, a že Bertholetovo dílo, zdá se, sehrálo natolik významnou úlohu při formování lucemburského národního vědomí, že lze autora považovat za otce lucemburského národního dějepisectví.