Revmatoidní artritida (RA) je poměrně časté (postihuje cca 1% populace) chronické onemocnění, jež vede k postupnému omezování funkčních schopností nemocného, k omezení kvality života, dlouhodobým bolestem a někdy až ke ztrátě soběstačnosti. Soudobá terapie je zaměřena , kromě zvládání bolestí a zánětlivé aktivity choroby, zejména k omezení stupně poškození pohybového aparátu, a tím k uchování soběstačnosti, funkční, ekonomické a společenské role nemocného.
Významnou pomocí bylo zavedení metod biologické léčby, nejprve blokátory tumor nekrotizujícího faktoru alfa (iTNFa), a následně i dalších mechanismů, podílejících se na spuštění záínětu a destrukce. léčba je však někdy obtížná i s využitím možností biologické terapie.