Abstrakt
Marie Caruccio Caporale přeložila "Tisíc plošin" (1980), prostřední ze tří knih psaných společně Gillesem Deleuzem a Félixem Guattarim. Tlustospis členěný do kapitol způsobilých k samostatnému, z celku vytrženému fungování, kapitol psaných živým (místy až živelným) esejistickým stylem, popojuje vícero vzájemn ě odlehlých oblastí (politologii, politickou ekonomii, antropologii, psychologii, muzikologii, geologii, dějiny válečnictví, literární naratologii ad.) - v souladu s principem "transverzality", oběma mysliteli (filosofem a psychiatrem) vyznávaným a hlásaným.
Tím, co podle nich činí filosofii filosofií a co je chrání před disparací jejich pohledu do perspektiv jednotlivých vědních oborů, je vynalézání nových konceptů - a tím i nových oblastí zkoumání: V této knize je rozvíjeno Guattariho svérázné terminologické přehodnocení slov "tok" a "stroj", respektive rozlišení strojů "molárních" ("teritoriálních" či teritorializujících) a "molekulárních" ("deteritorializujících"), tedy na jedné straně velkých, centrovaných, hierarchicky komponovaných struktur a na druhé straně decentrovaných a decentrujících (přechodných) propojení a uspořádání. Šíří záběru, hloubkou ponoru do jednotlivých sfér a závažností četných postřehů a úvah jde o opus naprosto impozantní. Nevýhodou či úskalím podobně objevných koncepcí je snadnost, s jakou je mohou filozofičtí fanoušci konvertovat do formátu banálně melodramatických moudrostí (v tomto případě do polohy jakéhosi psychedelického anarcho-taoismu).