Příspěvek se snaží přispět k lepšímu poznání intelektuální úrovně přírodovědného poznání, resp. oborů dnes řazených mezi exaktní vědy, v české raněnovověké společnosti s pomocí doposud málo užívaných pramenů, které představují rukopisné sbírky českých regionálních muzeí a které systematicky mapuje Repertorium rukopisů 17. a 18. století z muzejních sbírek v Čechách. Autor představuje základní typy rukopisů, které se vztahují k oblasti poznání dnes chápané jako přírodovědná, a dále především sleduje provenienci jednotlivých rukopisů.
Analýza okolností a prostředí vzniku daných rukopisů pak umožňuje nastínit dílčí obraz toho, jaké sociální skupiny se věděním o přírodě zabývaly a jaké evropské intelektuální proudy recipovaly, příp. rozvíjely.