Otázka a kontext problematiky sufficientia praedicamentorum u Jeronýma Pražského a Robert Alyngton jako oxfordský zdroj jeho odpovědi
Abstrakt
Článek se zabývá problematikou rozdělením jsoucna do kategorií, nejvyšších rodů, tak jak jej předložil Jeroným Pražský v kvestii O harmonii smysly vnímatelného světa a klade je do kontextu diskuzí na toto téma ve starším evropském myšlení. V tomto rámci ukazuje některé body Jeronýmovy nauky o stvořeném světě, například realistickou logiku, které mohlo ovlivnit učení Jana Wyclifa, ale také body, které jsou od Wyclifova učení odlišné a zdají se být inspirované jinými zdroji.
To je i případ Jeronýmova řešení otázky dostatečnosti kategorií, jehož zdroj se podařilo nalézt v textech Waltera Burleyho a Roberta Alyngtona, přičemž Jeroným patrně čerpal z druhého uvedeného myslitele, jenž byl sice následovníkem Wyclifových filosofických základů, ale jeho filosofický systém jako takový významně pozměnil. Nově se tak naskytla otázka, do jaké míry bylo filosofické myšlení počátků české reformace ovlivněno Wyclifovými následovníky, tzv. mladšími oxfordskými realisty, což představuje nové pole pro další bádání.
Textová analýza Jeronýmových a Alyngtonových pojednání kromě toho přispěla k podpoření hypotézy, že jsou s Jeronýmem Pražským spojena tzv. "Collecta de probationibus propositionum", neboť obsahují schémata a ilustrace, která odpovídají pasážím textů, jejichž autorem je nesporně mistr Jeroným.