Hlavním cílem článku je srovnání dvou přístupů k jednomu z významných motivů estetické teorie G. W.
F. Hegela - k jeho učení o minulém rázu umění.
V první části je nejprve představena hypotéza o "konci umění" Arthura C. Danta a její vztah k Hegelově koncepci a dále je poukázáno na problémy, jež z ní vyplývají.
Druhá část článku je věnována rozboru Hegelových myšlenek v myšlení Jana Patočky. Srovnání vynáší do popředí téma estetického postoje jako hlavní rozlišující moment obou interpretací.
Autor článku argumentuje, že je to právě negativní Dantův přístup k tomuto pojmu, co jej ponechává na rovině Hegelem inspirovaného prohlášení o "konci umění", zatímco Patočkovi umožňuje tento pojem vykročit "za" limity Hegelovy slavné teze u minulé povaze umění.