Abstrakt
Studie je zaměřena na zkoumání intertextuality v biblických textech, zvláště na způsob užití Lv 19,19 v Novém zákoně. První část studie pojednává metodologické předpoklady intertextuality a ukazuje přístupy k této problematice na podkladě prací světových i českých specialistů.
Druhá část pojednání se zaměřuje na vlastní exegetickou práci s textem Lv 19,18, jehož výskyt a proměny jsou sledovány v textech Mt 5.43, 19.19, 22.39, Mk 12.31, L 10.27, 6.27-28, Ř 12.14, 13.9, Ga 5.14, Jk 2.8, J 13.34. Užití textu Lv 19,18 v NZ ukazuje na pluralismus a universalismu s jakými text žije "novým životem" a odkrývá, jak text proniká z etnického a náboženského kontextu starozákonního Izraele do Ježíšovy doby a časů rané církve, která je ve srovnání se starozákonním Izraelem otev řena každému.