Abstract
Mluvní tempo je významným činitelem mezilidské komunikace. Může být velmi variabilní, jak mezi mluvčími, tak v rámci téhož mluvčího.
Na jeho produkci i percepci působí nejrůznější faktory, jazykové i mimojazykové. Při výzkumu se na tempo můžeme dívat z několika hledisek: a) rozlišujeme tempo záměrné, subjektivní a objektivní; b) podle délky zkoumaného úseku - tempo globální a tempo lokální; c) podle jednotky měření - tempo slabičné a hláskové; d) podle zacházení s pauzami při měření - mluvní tempo celkové a artikulační tempo.
Na základě analýzy nahrávek a výsledků percepčních testů přináší příspěvek mimo jiné údaje o objektivním a subjektivním tempu profesionálních mluvčích v televizním zpravodajství a u učitelů češtiny jako cizího jazyka. Dále uvádí dílčí výsledky sondy týkající se přijatelnosti zvukové stránky nerodilých mluvčích češtiny a podoby audionahrávek k učebním materiálům pro výuku češtiny jako cizího jazyka.