Teologie a filosofie netvoří dvě nezávislé, proti sobě stojící a vzájemně nezávislé oblasti lidského vědění. Jejich jednota se odvíjí nikoli od terminologických konvergencí a divergencí, ale od jejich nejvnitřnějšího smyslu a cíle, jímž je vždy péče o duši.
Ta předznamenává odpovědnost za péči o duši bližního - etiku. Autenticitu filosofa či teologa určuje jeho schopnost svědčit ve prospěch této duchovní jednoty.