Polská menšina v Československu žila především na území Těšínska. Vzhledem k tomu, že jeho statut byl vyřešen až po volbách v roce 1920, první zástupci polské menšiny byli do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění zvoleni až v roce 1925.
Mezi základní problémy, které na jeho půdě řešili, patřila národnostní problematika, otázka úředního jazyka a školství a také problémy spjaté s pozemkovou reformou a postavením dělnictva na Těšínsku.